Recenze hry: El Matador

Akční hra brněnských Plastic Reality (dříve z jejich dílny vyšla Korea: Forgotten Conflict) má za sebou pohnutou historii. Nejen že autoři několikrát v průběhu vývoje měnili názor na styl hry od něčeho na způsob Splinter Cellu až po výsledný pokus o kopii nedostižné akce Max Payne, ale v samotném závěru vývoje studio Plastic Reality z finančních důvodů prakticky ukončilo své působení.  Firma sice existuje, ale nikoho nezaměstnává a El Matadora dodělávali čtyři lidé v bojových podmínkách, přičemž zbytek týmu přešel k Illusion Softworks.

El Matador je klasická akce z pohledu třetí osoby. Jako Victor Corbet, člen americké DEA, bojujete proti překupníkům s drogami a to tak, že je vždycky všechny postřílíte. Po krátkém prologu v USA se vydáte do Kolumbie, kde zavítáte do chudinských čtvrtí na předměstí, prolezete nemocnici, podíváte se do džungle s tajnými základnami překupníků drog, vyčistíte vilu jednoho z bossů a nakonec se dostanete přes přístav i na zaoceánskou loď. Prostředí je tedy příjemně různorodé a atraktivní. Samotná herní náplň je zcela standardní, většinou vybít všechno, co vypadá jako mafián. Sem tam ale narazíte na odlišnosti stylu najdi dokumenty a stihni v časovém limitu utéct ven nebo zabij panáčka, který vydrží milion zásahů. Autoři zkrátka pojali El Matadora jako akci ve velkém stylu, mafiáni přibíhají po desítkách, při přestřelkách vám pomáhají další policisté, pořád něco bouchá, pořád se něco děje.

K likvidaci protivníků slouží bohatý arzenál skládající se z několika druhů pistolí (můžete střílet i obouruč), samopalů, brokovnic, útočných pušek, odstřelovacích pušek, granátů, dokonce s sebou poberete i raketomet a kulomet. Protivní i kolegové jsou poměrně schopní, i když naskriptovaní, takže zázraky zase nečekejte. Nicméně třeba dobývání již zmíněné vily v doprovodu dalších policistů je opravdu lahůdka. Jinak se jedná o naprosto okatou kopii hry Max Payne takže ano, bullet-time je zde také přítomen, je poměrně účinný, ale jeho samotné zpracování není nic moc. 

Příběh je naprosto standardní. Na začátku vám někteří kolegové zrovna moc nevěří, protože první akce s vaší spoluprácí dopadne velmi bledě. Je jasné že někdo v týmu zradil. Pokus o zvrat v příběhu tu sice je, ale to byste jej nesměli tušit už od začátku a včetně toho, kdo zradí. Samotná kampaň také není zrovna dlouhá, spíše se jedná o jeden z nejkratších počinů, s jakými jsem zatím měl co do činění. El Matadora totiž sfouknete i díky jeho neuvěřitelné linearitě a tempu asi za čtyři pět hodin čistého času na střední obtížnost. To je zoufale málo.

Technická stránka věci rozhodně neurazí, na druhou stranu také nijak extrémně neoslní. Graficky hra vypadá podařeně, problém je s kolizí objektů, vybuchujícími sudy a podobnými serepetičkami. Občas se zaseknete do bedny, jak při pomalém skoku, tak při běžném výskoku. Sudy střelbou zapálíte, ale vybuchují automaticky po několika vteřinách. Když padáte z výšky - např. z budovy či útesu, tak postava docela komicky zemře uprostřed pádu. Protivníci zase někdy střílejí skrz dveře nebo zdi, kterými prostrčí hlaveň. Jsou to holt šikovní chlapíci J Hudba je zajímavá (přestože normálně techno zrovna nemusím), ale strašně krátká, čímž pádem se opakuje pořád dokola. Zvuky jsou podařené, český dabing (hru ovšem seženete i s anglickým dabingem) jak kdy. Řadoví nepřátelé s klasickými „zabiju tě“ průpovídkami jsou namluvení slušně, některé z hlavních postav spíše směšně.

Suma sumárum je El Matador nehorázná kopie Maxe Payna bez nějaké větší přidané hodnoty. Hraje se docela dobře a dynamicky, jenom nepřináší naprosto nic nového kromě lineárního a navíc strašně krátkého vystřílení všeho, co se pohne.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete