Recenze hry: Full Throttle

Full Throttle. Motorkářská adventura, jejíž jméno v devadesátých létech skloňoval každý, kdo alespoň lehce přičuchnul k žánru adventur.

Příběh je zasazen do blízké budoucnosti. Malcolm Corley se svou firmou Corley Motors je posledním producentem klasických amerických motocyklů a právě se chystá na setkání akcionářů své firmy. Spolu s jeho „pravou rukou“, Adrianem Ripburgerem, vymysleli plán jak toto setkání okořenit – přijet na něj s motorkářským gangem v zády. Zatímco notně zestárlý bývalý motorkář Corley je sympaťák od pohledu, Ripburger je klasický záporák, kterého v něm rozpoznáme tak po 5-ti sekundách na scéně. Je jasné, že on má své vlastní plány…

Tohle však nejsou hlavní hrdinové našeho příběhu. Postavou numero uno aneb tím, za koho budeme hrát je Ben, vůdce motorkářského gangu říkajícího si Polecats. Hned v úvodu se nám rozdají karty, se kterými budeme hrát. Chlapci z Polecats padnou do oka naší dvojici továrníků, kteří se je snaží marně přesvědčit, aby se k nim za úplatu přidali na ono setkání akcionářů. Jak ale říká Ben, „Polecats nejsou žádní blbečci k pronajmutí“, takže Ripburger situaci nakonec vyřeší po svém. Ben skončí v kovové bedně na odpadky a zbytek gangu se v dobré víře, že Ben jel napřed, vydá dělat doprovod. Když se Ben probere, je naštvaný. Opravdu hodně naštvaný. Tohle si někdo fakt odskáče… Nebudu prozrazovat celou zápletku, jen nastíním, že situace se jak už to bývá poněkud zkomplikuje a Ben nakonec nebude hledat jen zbytek svého motorkářského gangu, nýbrž bude muset především očistit své jméno.

Konceptem se jedná o klasické adventuření. Budeme pobíhat mezi lokacemi, sbírat předměty, hovořit s různými postavami a řešit hádanky typu jak sehnat benzín a pohnout se z místa. Adventuření LucasArts opravdu uměli a ne náhodou byli dlouhou dobu spolu s další slavnou adventurní firmou Sierra On-Line v podstatě na trůnu celého žánru. Těžko se tady dá cokoliv vytknout, příběh je zajímavý, dějové zvraty sice někdy odhalitelné, na druhé straně nic, co by člověku vadilo. Jediné moje výtky bych nasměroval ke dvěma akčním pasážím, které ve hře jsou. První je jakési šťouchání na motorkách s příslušníky znepřáteleného gangu. To je oproti skvělému zbytku hry taková docela „ok“ pasáž. Opravdu frustrující mi ale přišla asi čtvrthodinka v automobilové demolition derby aréně a lehce jsem si zanadával.

Graficky byl Full Throttle ve své době docela vyjímečná hra. Klasická 2D ručně kreslená grafika je v nejrůznějších situacích naprosto brilantně doplňovaná téměř filmovými prostřihy, od skvělého úvodu až po závěrečné titulky. Původní DOSová verze běhala v rozlišení 320x200, takže na dnešní dobu už je opravdu dost zubatá. V roce 2002 vydal LucasArts reedici této hry pod všechny aktuální Windowsy. Windows pochopitelně rozlišení 320x200 nepodporují, takže celá grafika v této reedici běží v rozlišení 640x480. Žádný zázrak řeknete si možná, ale víc než 4x větší rozlišení je docela příjemné a na mém 21“ CRTčku se na to dá opravdu dobře dívat i dnes (mimochodem pro hraní starších her je klasický monitor opravdu dobrá věc). Full Throttle má prostě atmosféru.

Zvuk je lehce zašuměný, což je jasná daň za stáří hry, každopádně nic dramatického. Postavy jsou nadabovány opravdu velmi dobře, při pohledu na datum vydání je třeba říct naprosto na jedničku. Ben je maxitvrďák, kterého museli hledat tak půl roku, do celkového pojetí hry se skvěle hodí. Hudba svého času udělala docela rozruch, protože v polovině devadesátých let nebylo zrovna běžné mít jako doprovod zpívané rockové nášupy. Hudbu mimochodem nazpívala skupina Gone Jackals, tedy ne že bych je jinak znal J

Technické problémy se hrou v podstatě neexistují. Windowsovská reedice běží v pohodě i na vícejádrových procesorech a pod XPčky (Visty jsem nezkoušel). Opravdová zajímavost je, že hra naprosto postrádá instalaci, pouze si sama vytvoří adresář na uložené pozice někde ve složce Dokumentů. Poprvé mne to trochu zmátlo, protože jsem vložil CD do mechaniky, spustil na něm fullthrottle.exe a za sekundu (!!!) se mi rozjela úvodní scéna hry. Docela překvápko.

Ve své době byl Full Throttle kritizován za svou délku, respektive spíše krátkost, nicméně už v tehdy kritici jedním dechem dodávali, že je to hra kratší, ale nabízí zážitek velmi intenzivní. Za těch několik let, co mezitím uplynuly, se však standardní délka her poněkud smrskla, takže z dnešního pohledu je paradoxně Full Throttle nadstandardně dlouhá hra. Pokud jste fanoušci adventur, tohle je kus herní historie, který byste neměli minout.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete