Recenze hry: Neverhood

Děj hry se odehrává ve fantastickém světě zvaném Neverhood. Celý svět Neverhoodu byl stvořen bytostí zvanou Hoborg. Tomu bylo smutno, a tak si následně stvořil společníka Klogga, aby se necítil osamělý. Bohužel Klogg se ukázal býti zlou bytostí, sebral svému stvořiteli Hoborgovi královskou korunu a ovládl svět Neverhoodu.

Hlavním hrdinou naší hry však není ani jeden ze zmíněných, ale další Hoborgem stvořená postavička -  Klaymen, kterého probudíte na začátku hry a tím začne celé vaše dobrodružství. Klaymenovým cílem nebude nic menšího než osvobodit Neverhood, vrátit Hoborgovi jeho korunu a mimoto ještě najít svého přítele Wiliho Trombona. Wili se totiž někde skrývá před Kloggem a Klaymenovi se snaží pomoci užitečnými informacemi, které postupně naleznete na nejrůznějších místech.

Zvláštností Neverhoodu je, že je stvořen z hmoty podobné plastelíně a je zpracován jako interaktivní animovaný film. Pohybujete se po herních obrazovkách a děj se posouvá pomocí animovaných filmečků v enginu hry. Už od úvodního intro filmečku, ve kterém se Vám vřískající opice letící na liáně rozpleskne o obrazovku monitoru a pomalu po ní steče je jasné, že o zábavu je postaráno.

Klaymena ovládáte myší - ukazujete mu co chcete udělat a on prozkoumává herní svět a hledá indicie, které potřebujete k řešení puzzlů svérázných stejně jako je svět Neverhoodu sám. Například musíte složit z dynamitu panáčka, kterého následně zapálíte a zlikvidujete tím nestvůru snažící se Klaymena pozřít. Nebo musíte naladit píšťaly pomocí přidávání kapaliny tak, aby zahráli stejnou melodii, kterou uslyšíte jako vzor. Hra je proložena různými vtípky jako je třeba místo s muchomůrkou, ze které Klaymen může pojídat bílé tečky z klobouku a po každé tečce si říhne – vrcholem je třetí tečka kterou pozře, protože říhnutí po ní trvá celou minutu, na což jsem poprvé reagoval restartem v domnění, že se mi hra zasekla J Při svém putování po Neverhoodu zavítáte s Klaymenem i do jeskyně, kde se na asi 20 obrazovek dlouhé stěně s pomocí obrázků a doprovodných textů vypráví příběh uchvácení Neverhoodu zlým Kloggem. Všechny hádanky ve hře jsou striktně logického charakteru a pokud nad nimi opravdu zapřemýšlíte, neměli byste mít problém je vyřešit.

Celkové ladění hry je takové smutně humorné. Dojem navíc umocňuje bláznivý soundtrack od od Terry S. Tailora, který je mimochodem možné zakoupit i samostatně. Zajímavostí jsou rovněž dvě možná zakončení hry. Hra je svým zpracováním zcela ojedinělá a s výjimkou volného pokračování Skullmonkeys - plošinovky pro Playstation, jedné automatové arkádové střílečky a novodobého jen lehce nadprůměrného pokusu o stejný typ zábavy v podobě Agenta Hlíny, není v žádné jiné hře použit animovaný plastelínový svět v takovém rozsahu. Vizuální stránka hry je stále velmi působivá, přestože nyní vládnou především supermoderní grafické enginy. Celkově hru nelze příliš hodnotit dle dnešních měřítek, protože se jedná téměř o umělecké dílo.

Dnes se jedná o vyhledávanou sběratelskou raritu, ve své době sice oceňovanou, ale paradoxně velmi málo prodávanou (celosvětově cca 20 tisíc prodaných kusů). Jednalo o prvotinu tehdy začínajících Spilbergových Dreamworks na poli počítačové zábavy, kterou se zapsali nesmazatelně do herních a adventurních dějin, mimochodem Microsoft ji má na svých stránkách v rubrice nedoceněných her.

Na Neverhood mám velmi nostalgické vzpomínky. Byla to moje první adventura, kterou jsem hrál na vlastním počítači – pořizoval jsem si kvůli ní dalších (dnes již směšných) 8MB RAM paměti a tím ji zvětšil na celkových 24MB RAM! Psal se rok 1997…