Recenze hry: Painkiller: Overdose
Vydavatel: Mindware Studios
Rok vydání: 2007
Recenzent: Cybermage
Platforma: PC
HW požadavky: CPU 1,5 GHz, 512MB RAM, 128MB grafická karta, Windows 2000/XP/Vista
Celkový
verdikt
Váš
verdikt
0
Původní Painkiller od polských People Can Fly spatřil světlo světa v dubnu roku 2004 a následný datadisk v prosinci téhož roku. Jednalo se o velice podařenou 3D akci se spoustou naprosto vymaštěných nepřátel, to celé hodně na způsob Serious Sama. Tři roky poté přichází Painkiller: Overdose od české firmy Mindware Studios, autorů stealth akce Cold War. Původně se mělo vlastně jednat o fanouškovský mod, ale nakonec byla původní hra výrazně přepracována a vyklubal se z ní samostatně spustitelný datadisk. Ujímáte se v něm role napůl anděla, napůl démona Beliala, který se mstí za své uvěznění. Příběh hraje, stejně jako v původním Painkillerovi, druhé housle (i díky naprosté neprovázanosti jednotlivých levelů možná spíš třetí nebo čtvrté), nicméně o příběh v takovýchto kouscích naprosto nejde.
Painkiller: Overdose se od původního Painkillera a datadisku liší naprosto zásadně. Alespoň na první pohled. S Belialem projdete při jeho cestě za pomstou starověký Řím, velice povedené Japonsko, poušť, asteroidy, neuvěřitelně frustrující level v bažinách, sympatickou severskou vesnici v levelu Ragnarok, Haunted Valley jako vystřižené z American McGee’s Alice a tak dále a tak podobně, celkem 17 úrovní. Levely jsou sice různorodé co do designu, nicméně co do kvality jsou velmi různorodé rovněž. Nejpovedenější mi přišlo Japonsko, Ragnarok a Haunted Valley, některé další jsou recykláty už viděného a bez některých bych se obešel úplně. Z hlediska objektivity je třeba říci, že původní Painkiller na tom byl s vyvážeností lehce podobně.
Zbraně doznaly taktéž na první pohled velkých změn. Původní arzenál nahradilo čtrnáct nových kousků. Na druhý pohled zjistíte, že změn doznalo hlavně vzezření a funkce je u leckterých dost podobná. Pain-Killer byl nahrazen daleko slabším Razor-Cubem (s naprosto stejnou funkcí), brokovnice kombinovaná se zmrazovačem se transformovala do opět slabšího vrhače kostí a zkameňovače. Najdeme tu sice nějaké zbrusu nové věci, jako třeba vrhač lebek kombinovaný s naváděnou dýkou či vrhač ektoplasmy, ale není jich tolik, kolik by si dlouhá prodleva mezi Overdose a původní hrou zasloužila. Celkově mi ovšem přišlo, že méně je někdy více a nové kousky jsou slabší a méně zajímavé, než ty v původní hře. Dalším problémem je také to, že nemůžete mezi misemi přenášet zbraně ani náboje a narozdíl od původního Painkillera je v některých misích (díky nízké účinnosti zbraní a díky imunitě nepřátel vůči určitým druhům zbraní) nábojů krutý nedostatek i na první obtížnost a nemůžete si je díky výše zmíněnému mezi misemi nahrabat do zásoby.
Nepřátelé jsou velice různorodí, potkáte různé typy kostlivců, pouštní štíry, obry, rytíře, japonské bojovníky, valkýry, severské válečníky, neuvěřitelně otravné rostliny, mnichy, policisty, výtržníky a jiné. Převážná většina jich disponuje útokem na dálku, což může být při jejich počtu další problém, protože někdo z nich vás prostě vždycky trefí.
V původním Painkillerovi bylo velkou výzvou (a následnou pomocí) nacházení tarotových karet za rozličné úkoly. V Overdose musíte v polovině levelů všechno zničit, najít všechny náboje nebo tajné chodby, případně mít po celý level více než 50 životů, abyste tohoto dosáhli. Najdete samozřejmě také staré dobré dohrání levelu nebo zabití bosse v nějakém limitu. Co mě "pobavilo" nejvíce, byl bažinatý level, kde na vás spousta nepřátel střílí dusivé projektily s akčním rádiem 5x5 metrů a otravné kytičky z ničeho nic vyskakují ze země. V něm musíte pro získání tarotové karty používat jenom slabou první zbraň. Podmínky pro zisk tarotů mi tentokrát prostě přijdou nevyvážené.
Grafická stránka věci dle proklamace autorů doznala velkých změn - přibylo anizotropní filtrování a některé další efekty. Dle mého osobního názoru vypadá hra plus minus pořád stejně. Zvuky jsou poměrně kvalitní, ale moc mi nesedlo nadabování hlavního hrdiny. Nahrávání jednotlivých levelů je otázka půl minuty čekání, k čemuž se autoři vyjádřili, že za to může engine samotného Painkillera. Pak ovšem nechápu, jak je možné, že v původně hře trvá nahrávání poloviční dobu.
Celkově je Painkiller Overdose velice rozporuplná záležitost. Spousta nových zbraní, které jsou proti původním slabé jako čaj. Zajímaví nepřátelé, díky kterým je hra v kombinaci se slabými zbraněmi neuvěřitelně frustrující už na druhou obtížnost. Několik architektonicky a herně zajímavých levelů proti několika velice nezajímavým. Po delší době vývoje bych přeci jen čekal o něco víc. Místy jsem se velice bavil, místy velice vztekal. Prostě lehký nadprůměr.