Recenze hry: Return to Castle Wolfenstein

Bouře, špína, bláto. Válečník Heinrich poráží jednoho bojovníka za druhým. Jediný z celé armády, která se vydala ukončit Heinrichovu hrůzovládu, zůstává naživu čaroděj. Heinrich, díky temným silám nezničitelný, jej nazve bláznem. Čaroděj se po prvním střetu rozhodne Heinricha místo zničení uvěznit. Heinrich skončí na dlouhých deset století spoutaný pod zborcenou strukturou, podobnou Stonehenge… Nyní se píše rok 1943 a nacistům se konečně podařilo při archeologických pracích najít místo, kde leží Heinrich a rozhodnou se jej opět probudit. Mocnosti Dohody nelení a posílají dva agenty, kteří mají za úkol zjistit o této okultní hrozbě co nejvíce. Agenti jsou však zajati a vyslýcháni na hradě Wolfenstein. Těsně před odvodem k výslechu se podaří druhému ze zajatých agentů uprchnou z cely. Jeho jméno je B. J. Blazkowicz.

Return to Castle Wolfenstein je FPS vyrobená firmou Grey Matter Studios (Spider-Man: The Movie, Call of Duty: United Offensive) v roce 2001. Na počátku máte jako agent B. J. Blazkowitz (což je hlavní hrdina starých dobrých Wolfenstein 3D a Spear of Destiny od ID Software) za úkol uprchnout z hradu Wolfenstein. Posléze se dostáváte do nacisty okupované vesnice, ve které naleznete místo archeologických vykopávek a zjistíte, o co vlastně nacistům jde. Skrz vykopávky, pokračující katakombami, sledujete elitní členku paranormální divize SS Helgu von Bulow. Dále se podíváte na raketovou základnu, letiště, továrny na výrobu experimentálního letounu, zapojíte se do bojů o město, projdete tajnými laboratořemi, přehradou, zámkem a nakonec budete pochopitelně muset zažehnat hrozbu, kterou nacisté opětným povoláním Heinricha vyvolali. Return to Castle Wolfenstein se narozdíl od Call of Duty nebo Medal of Honor nesnaží držet historických reálií, spíše využívá dobře známého faktu, že si nacisté libovali v okultních vědách. Krom běžných vojáků se díky tomu střetnete s různými oživenými mrtvými, roboty a monstry. Úkoly jsou poměrně různorodé, ať už máte odněkud uprchnout, někudy se prostřílet a nalézt tajné dokumenty, zlikvidovat klíčové členy paranormální divize v okupovaném městě nebo bez poplachu proniknout do raketové základny.

Kromě toho, že máte k dispozici kolem dvaceti různých zbraní (nůž, který je narozdíl od některých jiných FPS využitelný, pistole Luger a Colt, samopaly Thompson a MP40, samopal Sten s tlumičem, napevno zabudovaný těžký kulomet, útočné pušky Mauser a FG42, dvě sniperky, dva typy granátů, dynamit, Panzerfaust, plamenomet a experimentální zbraně Venom a Tesla), můžete využívat také okolní prostředí, ať už se jedná o vykopávání dveří (kopání nohou oceníte také při některých soubojích) nebo použití židle jako štítu při střelbě. Autoři šli tak daleko, že se některé zbraně přehřívají a je potřeba hlídat, jak dlouho s nimi střílíte (stupeň zahřátí zbraně je jasně viditelný). Po zkonzumování některých pokrmů vám naroste stamina, díky které můžete po nějakou dobu sprintovat (jinak lze normálně běžet, sprint je ale ještě rychlejší). Prostředí je velice dobře zničitelné (podle ikony dole vidíte, co zničit lze a jaký je stupeň poškození), ať už se jedná o sudy, nástěnky, prapory, rádia, nábytek nebo vystavená brnění. Přestřelky tak získávají na autentičnosti. Můžete si také přečíst spoustu dokumentů, které dotvářejí děj.

Nepřátelé jsou díky okultismu velice rozmanití, vojáky a důstojníky, kteří disponují Lugerem, MP40 nebo Mauserkou, brzy vystřídají kostlivci s meči a štíty nebo sekyrami, zombie, elitní členky paranormální divize SS (které jsou nepříjemné zejména kvůli rychlosti a malé slyšitelnosti, protože používají Sten s tlumičem), plamenometčíci a raketometčíci, zatraceně dobří elitní výsadkáři, nepříjemní skákající mutanti, kteří útočí elektrickými výboji, mutanti v exoskeletonech a pochopitelně pár bosů. Umělá inteligence nepřátel je velice dobrá, jejich chování není úplně naskriptované, takže je můžete překvapit plížením, obejít nebo vyslechnout jejich rozhovor (hra je díky tomu dost variabilní, některé pasáže je možné projít jak potichu s nožem nebo Stenem, tak hlasitě s použitím čehokoli jiného). Při přestřelkách se snaží pohybovat a krýt, dokonce házejí zpátky granáty. Extrémně nepříjemné jsou již zmíněné členky paranormální divize SS, které spolu velice dobře spolupracují a vaše smrt je často dílem několika sekund. Třešničkou na dortu je pak hledání tajných místností, milá to reminiscence Wolfenstein 3D.

Hru pohání engine Quake III, který byl využit například ve Voyager Elite Force, Elite Force 2, Medal of Honor, Call of Duty, American McGee’s Alice, Heavy Metal F.A.K.K. a mnohých dalších. Grafika byla na svou dobu velice dobrá díky špičkovému enginu, dnes má přece jen za sebou šest let. Nicméně pořád je hodně na co se dívat (hra podporuje rozlišení až 2048x1536 a dynamické stínování, Quake III engine byl navíc vždycky rychlý jako z praku, takže pokud zapnete antialiasing v ovladačích, tak bude hra vypadat pořád dobře a ani jednou neškubne). Hudba je velice dobrá, zejména bych vyzdvihl skladbu v menu, skladbu v rádiích a klavírní Elišku. Zvuky jsou taktéž povedené a postavy skvěle nadabované.  

Poslední patch, který na Return to Castle Wolfenstein vyšel je 1.41b, nicméně ani v základní (neopatchované) verzi jsem se nesetkal s žádným problémem technického rázu.

Return to Castle Wolfenstein také disponuje perfektním multiplayerem, který je úkolově orientovaný, ale hlavně jako snad úplně první zavedl povolání. K dispozici je voják, inženýr, medik a velitel, liší se výbavou a schopnostmi. Medik umí léčit, inženýr prostřihávat ostnatý drát a aktivovat a deaktivovat nálože atd. Je také možné doinstalovat zdarma stažitelný multiplayer přídavek Return to Castle Wolfenstein: Enemy Territory.

Return to Castle Wolfenstein se dá vytknout velice málo, hra by rozhodně mohla být delší, každému také nemusí vyhovovat druhá světová válka dohromady s mutanty, zombiemi a rytířem z devátého století.

Podtrženo sečteno, vynikající akce, která je výborně vymyšlená a vyvážená, nepřátelé nejsou jen naskriptovaní a variabilně reagují na váš styl hraní, můžete provádět netradiční a užitečné akce (židle jako štít). Pro mě je Return to Castle Wolfenstein nejlepší válečná FPS a zároveň jedna z nejlepších, jakou jsem zatím hrál.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete