Recenze hry: Rogue Trooper

Modrá je dobrá. Taťka šmoula je modrý, ODS je modrá a modrý je také hlavní hrdina Rogue. Rogue je jedním z klonovaných vojáků, geneticky upravených pro boj v otráveném ovzduší. Tito vojáci jsou tajnou zbraní, nasazenou Jihem při bitvě s Nort Republic o planetu Nu Earth.

Pokud vám to připomíná Jih proti Severu, tak jste na správné adrese. Nejen z této klasiky čerpali autoři Rogue Troopera, známí vývojáři Rebellion (autoři legendární FPS Aliens versus Predator, Judge Dredd: Dredd vs Death nebo Sniper Elite), čerpali také pochopitelně ze stejnojmenného, dobře známého komiksu.

Rogue Trooper je akční hra z pohledu třetí osoby. Jedná se o multiplatformový titul (PC, PS2 a XBOX) z roku 2006. Hlavní hrdina je jedním z mnoha vojáků, kteří bojují o planetu Nu Earth. Hned zpočátku ho válka připraví o tři své modré kolegy, ale protože se jedná o klonované vojáky, jejichž celá identita je v okamžiku smrti přenesena do speciálního čipu v hlavě, nepřijde o jejich osobnost a cennou pomoc. Zmíněné čipy totiž v průběhu hry umístí na svou zbraň (Gunnar), batoh (Bagman) a helmu (Helm). To je jen jeden z mnoha velice originálních aspektů hry. Celou dobu pak se svými parťáky Rogue konverzuje, ti jej chválí v momentě, kdy třeba sniperkou na jednu ránu dostane nepřítele nebo naopak dávají hlasitě najevo svou nespokojenost, když jsou jejich osobnosti na chvíli odstíněny výstřelem ze speciální EMP zbraně.

Rogue má k dispozici základní pistoli s neomezeným počtem nábojů, útočnou pušku (po získání Gunnarovy osobnosti je možné z pušky udělat stacionární střílnu s automatickou detekcí cílů) s účinnou optikou, takže lze využít i jako sniperka, dále brokovnici, granátomet, paprskomet a raketomet. Dále disponuje čtyřmi druhy granátů (a jedním typem velice sofistikované výbušniny) a může s sebou nosit až tři lékárničky. Z každého nepřítele je možné získat materiál, který je následně Bagmanem rozložen na určitý počet komponent, ze kterých si následně vyrábíte nové zbraně, uprgradujete ty stávající, vylepšujete parťáky nebo vyrábíte munici. Pokud se vám podaří nepřítele odstranit pomocí tzv. kill-move (když se k němu potichu připlížíte), tak dostanete k nalezeným komponentám další bonus. Můžete také nalézt na komponenty bohatá tajná místa. Další vychytávkou je použití tlumiče nebo dvou druhů holoprojekcí pro odlákání nepřátel a zmatení sniperů.

Přitom všem vás nikdo do používání určitého typu zbraně nebo zařízení nenutí, hru je totiž možné hrát takřka libovolným způsobem. Můžete ji až na výjimky procházet takticky se základní pistolí, můžete se za nepřáteli plížit nebo je všechny vybít těžkými zbraněmi. Pokud používáte základní pušku, na které je čip s Gunnarovou osobností, tak vám kurzor graficky signalizuje jednak headshoty a také výstřely do nádrží, které mají téměř všichni nepřátelští vojáci na zádech. Jediný zásah se pak rovná jisté smrti, chce to ovšem trpělivější míření. Ostatními zbraněmi je také možné zabít oponenta na jednu ránu, ale Gunnar vám zde již nic signalizovat nebude. Rogue taky disponuje velkým množstvím pohybů, od klasického skákání a krčení, přes uskakování pomocí kotoulů až po střelbu naslepo při krytí zpoza překážek. Je také možné zaujmout pozici u stacionárního kulometu, v jedné úrovni budete jako střelec pálit z výsadkové lodě a v další budete pomocí dvou těžkých zbraní chránit obrněný vlak. Nemusíte být vůbec chobotnice, abyste to vše zvládli, ovládání je přes velké množství možností velmi uživatelsky příjemné a kláves na zapamatování není mnoho. Z hlediska ovládání nedošel Rogue Trooper přes svůj konzolový původ žádné újmy. 

Levely jsou poměrně nápadité, od vylodění na pobřeží přes procházení vojenských základen, vědeckých komplexů, obrany vlaku a stíhání jednoho z úhlavních nepřátel pomocí výsadkové lodě až po boje ve městech. Vždy máte k dispozici velice povedenou mapu, na které je zakreslena nejen pozice úkolů, ale také checkpointy (hra nedisponuje quicksavem, ale není tak těžká, aby vám tato skutečnost vadila). Krom klasického boje s lidskými protivníky budete ničit těžkou techniku (tanky, roboty, obrněné věže nebo přistávací helipady) nebo bojovat s maskujícími se snipery či všemožnou havětí, která vás bude napadat v jeskyních. První výtka na adresu Rogue Troopera se ovšem týká délky, respektive spíše krátkosti hry. Na střední obtížnost vám třináct levelů zabere asi šest až sedm hodin.
     
Hru pohání engine vlastní výroby, který je k vidění například v novějším Sniper Elite. Na grafické stránce hry (myšleno technicky, umělecky je na co se dívat, inspirace komiksem se nezapře) se trochu podepsalo to, že se jedná o port z konzole. Přesto, že hra podporuje mraky rozlišení, antialiasing a anizotropní filtrování, jsou textury detailu prosté (i když se nejedná o žádnou velkou tragédii, spousta portů vypadá graficky daleko hůř zatímco málokterý lépe). Zvuková složka je povedená, ke genetickým experimentům, modrým vojákům a komiksům se přesně hodí. Zbraně znějí tak jak mají, ostatní zvuky jsou také v pořádku.
 
Na Rogue Troopera nevyšel žádný patch (opravný soubor), s žádnou chybou technického rázu jsem se také během nesetkal. Je také třeba podotknout, že Rogue Trooper (přes zajímavý příběh) má mimo singleplayerovou část i multiplayer. Ten je ovšem omezený na pět map a kooperaci s ostatními, takže klasický deathmatch byste tu hledali marně. Hráčů na internetu bohužel není mnoho.

Podtrženo sečteno, Rogue Trooper disponuje spoustou nápadů neviděných v ostatních 3D akcích. Je velice originální a přitom se výborně hraje, naprosto dle vašeho gusta. Škoda jen, že se jedná o počin na dvě krátká odpoledne.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete