Recenze hry: Shade: Wrath of Angels

Prvotina českých Black Element Software (autorů pozdější velice slušné a příjemně těžké FPS Alpha Prime) Shade má za sebou krkolomný a dlouhý vývoj. Práce na tomto titulu započaly již v roce 1998, ale na pulty obchodů se dostal až po dlouhých šesti letech. Prošel změnami jak po stránce žánrové - původně mělo jít o izometrickou střílečku, tak po stránce konceptu a technického zpracování. Nakonec se jedná a akční záležitost z pohledu třetí osoby, tématicky něco mezi Knights of the Temple a Tomb Raiderem.

Hlavní hrdina se vydává pátrat po svém zmizelém bratrovi, od kterého dostal dopis spolu s jízdenkou a adresou hotelu, kde bratr přebýval. Město, ve kterém se hotel nachází, působí podivným a opuštěným dojmem. Při pobytu v hotelu se hlavní hrdina dovídá, že bratr objevil při svém archeologickém průzkumu zajímavý artefakt. Následně je napaden podivnými monstry a musí s pistolí v ruce hájit zdraví a život.

Autorům nelze rozhodně upřít snahu o stylovost a různorodost prostředí. Z úvodního současného městečka zavítáte do středověké vesnice, kostela, hradních ruin, pavouky zamořeného podzemí, budete obdivovat krásu architektury starověkého Egypta a nakonec zavítáte do bažin a dalších tajemných prostředí Shadowlandu. Na vaší pouti vás bude provázet démon, do kterého se můžete kdykoli převtělit. Výhoda toho démona spočívá ve vyšší síle, odolnosti proti ohni a v použití rozličných kouzel (která si postupně nakupujete ve speciálních obchůdcích za nalezené ohnivé slzy). Po dobu, kdy jste vtěleni do démona, vám ale ubývá psychická energie (která se spotřebovává i při kouzlení a boji magickým mečem) a tak v jeho kůži nikdy nepobudete dlouho. Navíc díky nízké užitečnosti kouzel (až na dočasnou nezranitelnost) budete likvidovat zástupy nepřátel zejména ve své primární podobě.

Zbraní máte sice k dispozici celou řadu. Kromě základního meče, pistole a kuše ale poberete pouze jednu další zbraň, kterou však hrdina hodí inteligentně na zem i při vytahování se na útesech a přepínání pák. Ta s vámi navíc do další úrovně nepocestuje, což je trochu škoda. Každou zbraní je možné se krýt, pokud ale slabší zbraní kryjete silnější (meč vs. obouruční kladivo), tak schytáte drobnou ránu, pořád je ale lepší krýt, než dostat naplno. Do pistole a kuše také není ve hře k dispozici zrovna mnoho nábojů a navíc při zaměřování hrdina šikovně natočí hlavu, takže nic moc nevidíte. Většinu nepřátel tak vyřídíte kouzelným mečem. Na několika místech si můžete vybrat, jestli posílíte démona nebo kouzelný meč, přičemž démonovi zesílí kouzla, meči poškození. Automaticky se také naučíte různá komba, což zní sice dobře, ale protože se u každého komba hrdina různě otáčí a téměř vždy dostane zásah, tak je nejlepší nepřátele ubít u zdi základním úderem nebo jim prostě utéct. Na to autoři pamatovali, a tak na různých místech musíte vybít vše, co se hýbe, aby se otevřely dveře, které vás pustí dál. Údery zbraní jsou také lehce nešikovné, někdy dostanete ránu od protivníka, kterého jste právě zasáhli a odhodili, jindy projde úder skrz, což jde vidět krásně třeba u rozbíjení soch.

Celou hru hodně táhne dolů systém ukládání. Pokud se podaří rozumný systém checkpointů, tak proti němu v zásadě nic nemám (takové Dark Forces považuji nejen díky systému ukládání za jednu z nejlepších her všech dob), ale rozumný systém je Shadeovi na hony vzdálený. Někde jsou checkpointy pár metrů od sebe a jindy je jeden v celé úrovni. Naštěstí na počátku nové úrovně se hráč vyléčí a hra automaticky uloží a pokaždé na jinou pozici. V situaci, kdy boje jsou kvůli výše zmíněným excesům tu méně, tu více (to se stává daleko častěji) frustrující a kdy je Shade naplněný po okraj různým skákáním (někdy se hrdina nepochopitelně nezachytí okraje plošinky a zabije se), by quicksave prospěl poměrně hodně. Opakovat několikrát některé pasáže jen proto, že je někde nepřátel prostě moc, na náladě nikomu nepřidá. Nejcitelněji ovšem chybí quicksave v souboji s bossy, zejména s posledním. Když jsem tento souboj zkoušel na normal asi po čtyřicáté, tak jsem vážně uvažoval o vyhození média z okna. Poslední boss docela kašle na nějaké vaše krytí, vyvolává střílející protivníky a zabije vás asi na tři rány. Checkpoint žádný, léčení pomalé (zastrčíte meč do speciální díry v zemi a pomalu se léčíte, díra není nevyčerpatelná a do toho na vás létají ohnivé koule), frustrace vysoká.

Grafická stránka je naproti stránce herní slušná, ve své době byla velmi slušná, ani dnes neurazí a je hlavně stylová. Hudba příjemně a nerušivě podbarvuje děj, egyptský motiv se mi líbil docela dost.

Marná sláva, ve srovnání s konkurencí (Enclave, Rune a zejména nedostižnou Blade of Darkness) Shade zrovna neobstojí. Spousta zajímavých nápadů je zadupaná do země nelogickými designérskými rozhodnutími, frustrujícími boji a ukládáním. Ve výsledku se Shade přes všechnu odvedenou práci potácí lehoučce pod hranicí průměru.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete