Recenze hry: The Curse of Monkey Island

The Curse of Monkey Island je třetím dílem adventurní série, která objevila světlo světa již v roce 1990. Secret of the Monkey Island a následný Monkey Island 2: LeChuck's Revenge, který vyšel o rok později, udělali velkou díru do světa a téměř okamžitě se staly klasikou. Na 6 let se autoři série odmlčeli, aby v roce 1997 vydali právě Kletbu Opičího ostrova (jak zní český překlad) aneb adventuru, o které dnes bude řeč. V roce 2000 vyšel ještě čtvrtý a už asi poslední díl – Escape from Monkey Island.

Náš hrdina Guybrush Threepwood se už po třetí musí postavit zlému zombie-pirátovi s podivným jménem LeChuck. LeChuck, který už dvakrát nepochopil, že má být opravdu mrtvý, tentokrát nastražil na Guybrushe léčku a uvěznil ho ve své lodi. Našemu hrdinovi se ale podaří uprchnout a při té příležitosti LeChuckovi štípne krásný prsten s diamantem, ideální to dárek pro svou životní lásku Elaine. Když Guybrush konečně nalezne Elain, neváhá a požádá ji o ruku. Má přece krásný zásnubní prsten! Prsten je však prokletý, takže když si ho Elaine navlékne, promění se ve zlatou sochu. Aby toho nebylo málo, objeví se skupinka LeChuckových pirátů, drapnou zlatou Elaine, naloží ji na loď a odplují s ní pryč. Takže tu máme hned několik problémů. Najít volnou loď, najmout vhodnou posádku, dohonit piráty, získat zpátky Elaine a udělat něco, co ji promění zpět z její zlaté podoby. Brnkačka… to teda rozhodně nebude.

Lidé z LucasArts adventury opravdu umí. Nebo spíše bych měl napsat „uměli“, protože z jejich přístavu už žádná čistokrevná adventura dlouho nevyplula. V herní historii to však dokázali mnohokrát a série Monkey Island je spolu s jejich dalším počinem Grim Fandango asi to úplně nejlepší, co od nich kdy kdo spatřil. Jedná se o naprosto klasicky provedenou adventuru se spoustou zábavných rozhovorů, sbíráním a používáním předmětů plus řešením hádanek. Celá hra je brána s velkou nadsázkou, rozhovory jsou naprosto skvělé a velice vtipné (nikoliv rádobyvtipné jak je tomu většinou u jiných her zvykem). Hádanky jsou přes svou vyšší obtížnost opravdu zábavné. Tedy nejde o to, že by ve hře byly kdovíjak náročné hádanky k řešení. V jeden moment máte řadu přístupných lokací a na nich řadu aktivních míst, předměty sem tam musíte vhodně zkombinovat a použít je třeba na místě, kde jste již byli. Z toho plyne, že budete občas běhat sem tam a zkoušet kde co. Odměnou však bude zábava na jedničku s hvězdičkou, protože třetí díl Monkey Islandu v podstatě nemá chybu.

Je tu spousta míst, které si po dohrání budete pamatovat roky, ať už Guybrushovo šílené zpívání nebo třeba pamětihodný urážkový souboj, který spočívá v tom, že musíte protivníka urazit víc, než on urazil vás.

Ovládání je zcela logické a mimochodem hodně podobné jako u Full Throttle, který jsem recenzoval minule. Jedna ikona je pro mluvení, další pro podívání se na předmět nebo osobu, poslední pro manipulaci s předměty.

Technická stránka hry byla v době vzniku v podstatě dokonalá, dnes má jediný nedostatek a tím je rozlišení hry. Grafika je pochopitelně v 640x480, což bylo standardní rozlišení, ve kterém prostě běhaly všechny hry v době vzniku. Nádherná ručně kreslená pozadí a skvěle rozhýbané postavy jsou ale pastvou pro oči, myslím, že obrázky, které zde najdete, to docela dokumentují. Namluvení je bezchybné a pro jeho kvalitu těžko hledám slova. V kombinaci s dobře napsanými texty je zcela nadčasové.

Na krabici sice najdeme díky svému stáří jen podporu Windows 95, ale hra pochopitelně běhá i pod novějšími systémy. Ve Windows XP mi při prvním spuštění trošku zlobil zvuk, ale po zapnutí režimu kompatibility na Windows 98 (pravým tlačítkem kliknout na ikonu hry, v menu zvolit Vlastnosti a tam nastavit režim kompatibility) šlape hra jak má a to i na vícejádrových procesorech.

Pokud jste nehráli první dva díly Monkey Islandu, nevadí. Třetí díl je bez problémů hratelný bez znalosti předchozích a navíc je dle mého názoru nejlepším kouskem série. Nenechte si ho ujít...

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete