Recenze hry: Tom Clancy's Splinter Cell
Recenzováno: 24. květen 2007
Vydavatel: Ubisoft
Rok vydání: 2003
Recenzent: Caehar
Platforma: PC
HW požadavky: CPU 800 MHz, 256 MB RAM, 32MB grafická karta, Windows 98/Me/2000/XP
Vydavatel: Ubisoft
Rok vydání: 2003
Recenzent: Caehar
Platforma: PC
HW požadavky: CPU 800 MHz, 256 MB RAM, 32MB grafická karta, Windows 98/Me/2000/XP
Celkový
verdikt
85 %
Grafika:
70 %
Zvuk:
90 %
Hratelnost:
90 %
Váš
verdikt
-
počet hodnocení
0
0
Žánr 3D akcí již nějakou dobu kraluje mezi nejpopulárnějšími herními žánry. Máme tu asi milion a půl 3D akcí z 2. světové války, nějaký ten Vietnam a boje na Dálném východě, o něco méně sci-fi akcí, máme tu návraty do více či méně reálné historie, kdy se probíjíme hordami nepřátel s mečem v ruce a tak dále. Většina lidí, kteří se s hrami na počítačích nebo konzolích setkali, si určitě nějakou takovou hru zkusili či ji alespoň viděli v běhu. Standardní střílečka vás umístí mezi zástupy nepřátel a nechá vás klestit si cestu skrze ně. Nepřítel? Prásk, prásk. Tady to máš…
Série Splinter Cell jde trošku jinou cestou. Žánrově se řadí do skupiny stealth akcí, která je poměrně neokoukaná. Pokud budete někoho sledovat Splinter Cell hrát, asi nejvíce vám to připomene napínavý thriller z vojenského prostředí. Stěžejní hratelnost není v kosení desítek anonymních nepřátel, ale v něčem trochu jiném…
Náš hrdina Sam Fischer je člověk, kterého byste chtěli mít na své straně až přijde nějaký problém. Je to lehce cynický čtyřicátník, který má již leccos ve službách speciálních jednotek za sebou. Pracuje pro tajnou vládní organizaci, která se zabývá řešením těch nejdelikátnějších problémů a oficiálně ani neexistuje. A teď tu jeden takový problém je. Gruzínská vláda vystrkuje růžky a snaží se destabilizovat světovou situaci a pochopitelně z toho profitovat. Dva agenti, kteří byli již dříve vysláni, aby případ vyšetřili, se odmlčeli. Sam Fischer je nyní povolán do akce, aby se pokusil infiltrovat a pomohl situaci vyřešit. Problém však je, že okolnosti jsou velmi delikátní a ve velké části misí bude zapotřebí pracovat ve skrytu a bez toho, aby někdo objevil stopy po jeho činnosti.
Hratelnost je jak jsem již uvedl ve velké části misí rozdílná oproti klasické střílečce. Plížíte se kolem zdí, vyhýbáte se bezpečnostním kamerám a mnohdy i hlídkám, využíváte stínů a zákoutí (k čemuž vám slouží indikátor „viditelnosti“), abyste často nechali nepřátele projít jen metr či dva od vás. Zažijete celou řadu opravdu nervydrásajících situaci, kdy třeba jeden z protivníků je na chvíli zaměstnán nějakou prací, zatímco vy se k němu snažíte nenápadně přiblížit ze zadu, abyste ho potichu zneškodnili. Jindy zase nalákáte hlídku, jednoho z vojáků chytnete a využijete jako živý štít nebo je po jednom zneškodníte, aniž by to zaregistrovali ostatní. Velmi často budete používat noční vidění či termovizor a brzy zjistíte, že pokud protivníci nemají podobné „hračky“ k dispozici, je chytré využití těchto zařízení velmi velmi výhodné.
Osobně mi Splinter Cell výborně sedl. Má skvělou atmosféru, i na dnešní dobu solidní a detailní grafiku, přestože absentuje vymoženosti nejnovějších grafických karet (hodnocení grafiky je vztažené k dnešnímu datu). Ve své době představoval jednu z nejlépe vypadajících her na trhu. Dabing je skvělý, především Samův hlas který mu propůjčil Michael Ironside (známý třeba z filmu Hvězdná pěchota) je nezapomenutelný. Hudba velice dobře podbarvuje atmosféru a působí až filmovým dojmem. Ovládání je zcela logické a neměl jsem k němu žádné výhrady.
Chcete se držet role klasického vojáka, kdy kolem vás zuří boje desítek vojáků? Zahrajte si raději třeba jakýkoliv díl Call of Duty. Chcete si vyzkoušet jaké to je být ve speciálních jednotkách, pracovat v utajení a na vlastní pěst obklopen nepřáteli? Nenapadá mne teď lepší volba než některý z dílů série Splinter Cell.
Série Splinter Cell jde trošku jinou cestou. Žánrově se řadí do skupiny stealth akcí, která je poměrně neokoukaná. Pokud budete někoho sledovat Splinter Cell hrát, asi nejvíce vám to připomene napínavý thriller z vojenského prostředí. Stěžejní hratelnost není v kosení desítek anonymních nepřátel, ale v něčem trochu jiném…
Náš hrdina Sam Fischer je člověk, kterého byste chtěli mít na své straně až přijde nějaký problém. Je to lehce cynický čtyřicátník, který má již leccos ve službách speciálních jednotek za sebou. Pracuje pro tajnou vládní organizaci, která se zabývá řešením těch nejdelikátnějších problémů a oficiálně ani neexistuje. A teď tu jeden takový problém je. Gruzínská vláda vystrkuje růžky a snaží se destabilizovat světovou situaci a pochopitelně z toho profitovat. Dva agenti, kteří byli již dříve vysláni, aby případ vyšetřili, se odmlčeli. Sam Fischer je nyní povolán do akce, aby se pokusil infiltrovat a pomohl situaci vyřešit. Problém však je, že okolnosti jsou velmi delikátní a ve velké části misí bude zapotřebí pracovat ve skrytu a bez toho, aby někdo objevil stopy po jeho činnosti.
Hratelnost je jak jsem již uvedl ve velké části misí rozdílná oproti klasické střílečce. Plížíte se kolem zdí, vyhýbáte se bezpečnostním kamerám a mnohdy i hlídkám, využíváte stínů a zákoutí (k čemuž vám slouží indikátor „viditelnosti“), abyste často nechali nepřátele projít jen metr či dva od vás. Zažijete celou řadu opravdu nervydrásajících situaci, kdy třeba jeden z protivníků je na chvíli zaměstnán nějakou prací, zatímco vy se k němu snažíte nenápadně přiblížit ze zadu, abyste ho potichu zneškodnili. Jindy zase nalákáte hlídku, jednoho z vojáků chytnete a využijete jako živý štít nebo je po jednom zneškodníte, aniž by to zaregistrovali ostatní. Velmi často budete používat noční vidění či termovizor a brzy zjistíte, že pokud protivníci nemají podobné „hračky“ k dispozici, je chytré využití těchto zařízení velmi velmi výhodné.
Osobně mi Splinter Cell výborně sedl. Má skvělou atmosféru, i na dnešní dobu solidní a detailní grafiku, přestože absentuje vymoženosti nejnovějších grafických karet (hodnocení grafiky je vztažené k dnešnímu datu). Ve své době představoval jednu z nejlépe vypadajících her na trhu. Dabing je skvělý, především Samův hlas který mu propůjčil Michael Ironside (známý třeba z filmu Hvězdná pěchota) je nezapomenutelný. Hudba velice dobře podbarvuje atmosféru a působí až filmovým dojmem. Ovládání je zcela logické a neměl jsem k němu žádné výhrady.
Chcete se držet role klasického vojáka, kdy kolem vás zuří boje desítek vojáků? Zahrajte si raději třeba jakýkoliv díl Call of Duty. Chcete si vyzkoušet jaké to je být ve speciálních jednotkách, pracovat v utajení a na vlastní pěst obklopen nepřáteli? Nenapadá mne teď lepší volba než některý z dílů série Splinter Cell.