Recenze hry: Tron 2.0

Je až s podivem, jak málo lidí zná film Tron z roku 1982. Na svou dobu přelomový film, ukazující cestu člověka útrobami počítače ve snaze zastavit ďábelský procesor, ve své době oslňoval počítačovými triky a nadčasovým zpracováním. Někdo ve slavné společnosti Monolith evidentně příznivcem Trona zůstal, proto si teď po letech můžeme vychutnat videoherní pokračování.

Tron 2.0 vznikal v období, kdy Monolith dokončili excelentní akci No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way a bylo třeba otestovat, co zvládne nová generace grafického enginu nazvaného Jupiter. Tron 2.0, dodržující grafickou stránku původního filmu se zdál být výborným pokusným morčetem. Grafika hry se těžko popisuje, nakonec, u recenze máte obrázky. V podstatě se nedočkáte textur, jen velkých, tmavých ploch ohraničených světelnými liniemi. To však neznamená, že by Tron 2.0 vypadal nevábně, to zdaleka ne. Grafika má zkrátka svůj styl a je třeba to akceptovat.

Příběh navazuje na původní film po dvaceti letech. Jeden z hrdinů původního filmu má už dospělého syna jménem Jet, který, stejně jako otec, laškuje s počítačovou technikou, na rozdíl od něj ale mladicky nezdárným způsobem. Když se ale otec ztratí a agresivní mladá firma chce převzít jeho společnost, otcův počítač přenese Jeta do světa uvnitř počítače. Je to právě mladý Jet, kdo musí zjistit co a jak a zjednat nápravu. Ve světě uvnitř počítače mu v tom bude pomáhat hned několik "přátel" - otcův osobní počítač Ma3a, starý dobrý Byte z původního filmu, nebo mladý program sličných křivek a dámského vzezření, Mercury. V cestě mu bude stát mnoho nepřátel, ať už je to záhadná virová infekce šířící se systémem, místní antivirový program, který ho považuje za virus, nebo avataři nepřátelské softwarové firmy. Naštěstí má Jet k dispozici i nějaké ty zbraně. Základní zbraní je vrhací disk, odrážející se od stěn, schopný blokovat i nepřátelské disky. Stejně jako ve filmu jde o klíčovou zbraň, proto se s ním naučte dobře zacházet. Zde autoři trochu přestřelili a až na několik výjimek jde celou hru projít jen s diskem, tak je silný. Používat výlučně disk vám však nedoporučuji, protože byste se ochudili o jiné, zajímavé zbraně, i když jak brzy zjistíte, jde jen o takové virtuální náhražky standardních zbraní známých z jiných her. Tenhle "program" funguje jako raketomet, tu je brokovnice, tamto zase kulomet.

Dobrá, tak tu máme 3D akci, byť v originálním grafickém kabátku. Je tu ještě něco? Ano, je. V některých momentech vás hra hodí do arény, kde se konají soutěže na světelných motorkách. Za nimi zůstává stopa v podobě zdi do které soupeři mohou narazit. Smyslem je zůstat v aréně poslední. Zde je poněkud navýšena obtížnost, přece jen počítačoví protivníci zvládají reagovat mnohem rychleji než lidský hráč (první update pro hru přidává možnost tyto pasáže přeskočit, takže pokud by pro vás byly příliš frustrující, máte možnost toho využít). Dalším příjemně osvěžujícím prvkem je i jistý RPG systém. Za splnění některých úkolů, popřípadě nacházením speciálních "Build pointů", si navyšujete číslo své verze programu. Ve chvíli, kdy přestoupíte na novou úroveň, si můžete zvýšit některou ze svých vlastností, nejvíce poznáte navýšení zdraví nebo energie. Energie? Jaká energie, říkáte? Nu, energie se hodí, pokud chcete používat zbraně, kde slouží jako munice, nejčastěji ji však pravděpodobně využijete k downloadu různých e-mailů, které osvětlují pozadí příběhu, nebo nových subrutin, které si následně dáte do volných slotů ve své programové verzi (je to takový "high-tech inventář"). Často také budete potřebovat různá přístupy (což je vlastně náhrada známých klíčů), které se rovněž downloadují, případně zůstávají po poražených nepřátelích.

Shrňme to. Tron 2.0 nepřináší nějakou revoluci v FPS žánru, ale jde o titul s tolika kvalitními drobnými vylepšeními, že převyšuje mnoho svých vrstevníků. Hraje se prostě skvěle a to je u her stále to hlavní. Jeho originální zpracování však nemusí vyhovovat úplně každému, v každém případě však doporučuji nepodléhat předsudkům. Odměnou vám bude skvělá akce.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete